NADH pro zvýšení tělesného výkonu u zdravých lidí

Před několika lety bylo ve spolupráci s univerzitou v Brně podáváno českým cyklistům 10 mg NADH denně. Specifické výkonnostní parametry jako vitální kapacita, okysličení, hodnoty laktátu v krvi a reakční čas byly měřeny na začátku a 4 týdny po denním užívání NADH. 1 měsíc po užívání NADH bylo okysličení a hladina laktátu signifikantně lepší a atleti měli také značně zkrácený reakční čas.

Jedna další studie byla provedena doktorem Dr. Bill Milsner, koučem některých vrcholových atletů v USA. Atleti užívali přes 60 dní 10 mg NADH denně. Všichni atleti se zlepšili ve sprintu, buď 5 minutové cyklistice nebo v běhu na 1 míli.

Také při vytrvalostním výkonu při 30 minutové jízdě na kole nebo při běhu na 6 mílí vykazovali běžci a cyklisté podstatně lepší hodnoty.  Na základě těchto pozitivních výsledků provedl Institut pro sportovní medicínu univerzity ve Freiburgu jednu další studii podle vedoucích kritérií Good Clinical Practise (GCP). Byla to dvojitě slepá, placebem kontrolovaná zkřížená studie. Průběh vypadal následovně. Jedna skupina vysoce výkonnostních atletů dostávala 3 tablety NADH, takže celkem 30 mg NADH denně po 4 týdny. Poté byla 6 týdenní pauza, „vymývací fáze“, ve které nebylo užíváno žádné NADH. Poté dostávala první skupina po 4 týdny 3 placebo tablety denně. 2. skupina, která v prvních 4 týdnech užívala placebo tablety, dostávala po klidové fázi 3 tablety NADH denně po 4 týdny.

Vyšetřovány byly následující parametry: maximální aerobní kapacita (spirometrie):

• příjem kyslíku
• výdej CO2
• hladina laktátu v krvi
• katecholaminy v plazmě.

Za příjmu 30 mg NADH denně se prokázalo následující zlepšení: v metabolicko-energetické oblasti byla prokázána redukce spotřeby kyslíku a zvýšení respiračních kvocientů při definované práci. Dále byl snížen výdej CO2 a hladina laktátu v krvi za podávání NADH byla nižší než bez NADH. Pro tento laktát snižující efekt měl NADH pro atlety praktický důsledek. Pravidelným přísunem NADH je možné déle trénovat v aerobní fázi a tím dosáhnout vyšší vytrvalostní výdrže. V metabolicko-regulační oblasti se nacházelo snížení hladiny draslíku v plazmě, zvýšeného zátěží při definované vytrvalostní práci.  Rovněž byla snížena koncentrace kreatininu v plazmě a hodnota kreatinkinázy (CK) běžně zvýšená nad normální hodnotu při vytrvalostní práci. Zvýšená hodnota tohoto enzymu poukazuje na částečné poškození svalových buněk. Tomu je zabráněno pomocí NADH. V oblasti systemických stresových indikátorů se prokázalo snížení ACTH v plazmě a normální hladiny noradrenalinu. Nárůst leukocytů pozorovaný při vytrvalostní práci byl za pomoci NADH také nepatrný. Redukce spotřeby kyslíku za pomoci NADH poukazuje na zlepšené využití kyslíku. To spočívá ve zvýšené disponibilitě NADH a s tím spojeným zvýšením ATP v buňce. Zvýšení ATP ve svalu činilo v průměru 7 %. Na výzkumném institutu ve Finsku byl účinek NADH u vysoce výkonnostních atletů  přezkoušen a výsledky univerzity Freiburg byly potvrzeny. Reakční čas po světelném signálu byl za užívání NADH signifikantně kratší. Vnucuje se tady otázka: Je NADH Doping? Tato otázka byla položena také lékařskému a vědeckému řediteli IOC (International Olympic Committee). Odpověď byla krátká a jasná: "NADH není na seznamu zakázaných látek."

Literární zdroj:
Kastnerová, M. (2014): NADH. Vše, co byste měli vědět o NADH (Coenzymu-1).